Nenávistná kampaň pražské kavárny pokračuje
19.1.2023 17:16
Typickým exponentem pražské kavárny anebo chcete–li těch, kteří si říkají přátelé pravdy a lásky, je dvojnásobně neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Fischer.
Na jednu stranu musím P. Fischera skutečně obdivovat. Je to člověk s jistou šíří znalostí – určitě větší šíří znalostí nežli jakou disponuje generál Pavel – ale tyto jeho znalosti a názory jsou poněkud příliš vychýlené od normy. A to i takové, která je obvyklá pro jiné pravicové politiky. P. Fischer plácá nehoráznosti a hlouposti s naprosto klidnou tváří a bez mrknutí oka.
Na twitteru tento dobrý muž zveřejnil status, proč nechce, aby se prezidentem stal Andrej Babiš. Přečetl jsem si jeho argumenty a musím říci, že jsou zcela absurdní.
Tím prvním argumentem bylo, že A. Babiš „vítal poníženě roušky z Číny“. To je argument jako z dílny Jaroslava Haška. Ten, kdo věří tomu, že jedna plus jedna jsou dvě, si musí vzpomenout, jak to tehdy v březnu a dubnu 2020 vlastně bylo. Začala pandemie, lékařské a vědecké kapacity byly sice názorově rozpolcené, ale naprostá většina z nich strašila hekatombami obětí v důsledku světové pandemie. A těch obětí bylo skutečně tolik, že krematoria málem nestačila spalovat mrtvá těla lidí, kteří podlehli covidu.
Vláda se tehdy vydala do boje s covidem, tedy s nemocí, o níž toho nikdo moc nevěděl, a rozhodla se zachránit lidské životy. Na doporučení řady odborníků se proto snažilo zejména ministerstvo zdravotnictví zajistit roušky po celém světě. A ejhle, ony vlastně nikde nebyly k mání. A tak jedinou zemí, která nám mohla a byla schopna dodat roušky, byla Čína. Dodávky byly promptní, až překvapivě rychlé, protože Číňané prostě dokázali svůj průmysl přestrojit rychle tak, aby byl schopen vyrábět obrovská množství ochranných prostředků pro lidi. A to nejen pro občany Číny, ale i jiných zemí. Chápu proto, že v atmosféře společenského napětí, která tehdy zavládla, protože se ohroženi cítili být všichni, došlo i na vítání prvních letadel, naditých rouškami a jinými ochrannými prostředky proti Covidu právě z Číny.
Takže pokud to dnes P. Fischer někomu vyčítá, že stál na letišti, společně s dalšími vysokými ústavními činiteli, je to nekorektní blábol. Nebo snad by Fischer chtěl nebrat roušky z Číny a přihlížet jen rychle se zvyšujícím číslům nemocných a úmrtí na Covid? Pan senátor prostě nenese žádnou odpovědnost, a proto se mu blábolí dobře a s akademickou lehkostí.
Druhý argument, který senátor Fischer použil je, že za respirátor se platilo i 600 Kč za kus. Nevím, kde to P. Fischer vzal, ale průměrná cena respirátorů, která byla placena z veřejných rozpočtů, byla někde jinde, byla podstatně nižší. Pan Fischer to prostě přehnal.
Třetí argument, použitý proti A. Babišovi, proč jej Fischer nejde volit, je, že „zadlužil republiku!“ No, připomenu pár čísel. V letech 2007 – 2013, tedy po sedm let vlády ODS se zvýšil veřejný dluh opticky sice „jen“ o 700 mld. Kč, ale ve skutečnosti byl ještě o 158 mld. Kč vyšší. A co je to těch 158 miliard? To jsou rozpočtové rezervy vytvořené vládou pod mým vedením (110 mld. Kč), které vlády ODS v letech 2007 a 2008 vyčerpaly do haléře tak, aby schodky státního rozpočtu vypadaly příznivěji. Díky tomu např. za rok 2008 činil schodek státního rozpočtu, tehdy již v plné v režii M. Kalouska, pouhopouhých 20 mld. Kč. Proč jen tak málo? Prostě proto, že Topolánek, Kalousek a spol. rozpustili část rozpočtové rezervy (60 mld. Kč) v naprosto běžném rozpočtovém roce, aby zakryli, co spáchali zavedením superhrubé mzdy a likvidací progresivního zdanění. Prostě státu díky jejich rozpočtovým manévrům ubylo odhadem 80 mld. Kč rozpočtových příjmu a to se hoši snažili pochopitelně zakrýt. Díky této tak trochu podvodné operaci bylo dosaženo nízkého deficitu státního rozpočtu. A časopis Emerging Markets vyhlásil bez dalšího M. Kalouska za nejlepšího ministra financí rozvíjejících se trhů.
Takže de facto naše pravicové vlády za sedm let své existence nasekaly dluhy za více než 850 mld. Kč. Chápu, že předtím zavírá senátor Fischer oči a možná, že to ani neví. Že je to pod jeho rozlišovací schopnost a možná, že je také limitován odbornými znalostmi.
Vlády ČSSD a hnutí ANO, respektive hnutí ANO a ČSSD dokázaly v letech 2014 – 2019 dokonce mírně snížit deficit státních financí. Hospodářství rostlo a přitom se stát dále nezadlužoval.
Jiná věc nastala v době Covidu, kdy Babišova vláda řešila situaci lockdowny, finančními kompenzacemi jednotlivcům i firmám. Prostě bylo to krizové období, ze kterého nevyšel dobře žádný státní rozpočet v jakékoliv zemi. Možná, že přebytkový rozpočet si v těch letech udržela Čína. Ale i o tom bych pochyboval. To, že se v těch letech zvyšoval státní dluh, je prostě pochopitelné. Ostatně zdárně v tom pokračuje i Fialova vláda, jejímž kandidátem generál Pavel (ale také Fischer a Nerudová) je.
Takže posuďte sami, kdo lže. Připouštím, že obě vlády působí v krizovém období, jehož řešení bez jisté míry zadlužení státu asi není možné. To, co předvádí Fischer v této věci, tedy, že Babiš zadlužil republiku, je sice pravda, omezená ale jen na covidová léta. Naopak, v šesti letech předcovidových byl vývoj státních financí, v němž hrál velkou roli nejprve ministr financí Babiš, posléze premiér Babiš, excelentní. K tomu se vlády ODS nikdy ani nepřiblížily.
Takže pane Fischere, když píšete, chtělo by to bez zbytečných invektiv a bez lhaní. Ostatně, pokud někomu poděkuji za to, že mi v těžké situaci pomohl, byť jsem tuto službu zaplatil, nepovažuji to za nic neobvyklého. Bohužel, je to jen ukázka Fischerova sinožrouctví, která postrádá racionalitu.
Jiří Paroubek
vasevec.info